Království Dulíkov
...kam utíkají švadlenky
Království Dulíkov
Věnováno mým milým spolušvadlenkám.
Protože smích pomáhá, i kdyby se nad hlavami stahovala jakkoli velká mračna.
Za devatero řekami a devatero horami se krčilo maličké království, které by se vešlo na dno kovového náprstku. Ačkoli jeho rozloha by v souboji velikosti oproti jiným královstvím propadla, co do obsahu dobrých a kreativních duší by s přehledem strčila do kapsy i ta největší království světa. V čele tohoto malebného místa stála všemi poddanými milovaná královna, familiárně nazývaná Paní Dulíková. S její nelehkou rolí přední vůdkyně Dulíkovců jí zdatně sekundoval její choť, mocný Lékárník. Jeho hlavní starostí byla péče o zdraví a blaho všech lidí kolem, neboť jak praví stará tolkienovská moudrost – ruce krále, jsou ruce uzdravitele. Duší království však byla princezna Dulinka, která každý den (zvláště pak v pondělí), vnášela radost do srdcí všem Dulíkovcům. Královští rodičové na ni byli patřičně hrdí a již od útlého dětství jí svěřovali důležité státnické úkoly, jež prováděla s elegancí a lehkostí sobě vlastní. Při jejich plnění jí pomáhal její věrný panoš, V. O. Sabatoh, a nikdy nezapomněla na správný reprezentativní oděv hodný následnice trůnu. Žel bohu, ne vždy prošel výběr Šatů Dne přes striktní cenzuru Její Výsosti Paní Dulíkové, i přesto si však získala mezi Dulíkovci pověst módní ikony Dulíkova, která „to dotáhne ještě daleko!“
Hrad Dulíkov
V nitru Jehelníčkové pahorkatiny, sedí majestátní hrad Dulíkov, kde sídlí královská rodina. Hrad je srdcem celého království a místem mnoha setkávání. Na nedalekém kopci si nechala Paní Dulíková zbudovat vysokou rozhlednu s propracovaným systémem dalekohledů obsahujících zvětšovací čočky předních světových firem, aby mohla bedlivě sledovat, zda se v království nedějí nějaké nepravosti. Zlé jazyky z Vesnice prořízlých hub nazývají kopeček s rozhlednou "Šmírákův kopeček" a tvrdí, že chce-li, může paní Dulíková dohlédnout až do dílen obyvatelů vesničky Smolíkov.
Pobřeží
Zasazeno do vod Moře nápadů, žije si královstvíčko příjemným a bohulibým životem. Roční období jsou stejně malebná jako vzory na látkách vyráběných laskavýma rukama obyvatelů vesničky Smolíkov, která se rozkládá u Zátoky krejčovských pannen. Kousek od Smolíkova je k vidění speciální plemeno duhového skotu chovaného pro výrobu látky zvané MilkSilk. Mimo to se Smolíkovští čas od času věnují i lovu a krocení divokých krejčovských pannen. Disciplína je to náročná, leč velmi výnosná. Kdo mám pannu ze Smolíkova, ten má věrnou družku na celý šicí život.
Do Zátoky se vlévá Řeka Fantazie, na jejímž druhém břehu se rozkládá sídlo Královského loďstva. Zdejší doky jsou místem exportu produktů Dulíkovců a jedním ze vstupních bodů do království (dalším je letiště Ant Air, ale to je teprve ve výstavbě). Turismus zde však moc nekvete – podaří-li se někomu dostat přes rozbouřené vlny Moře nápadů a je-li propuštěn přes mohutné Vstupní Brány uzavírající Zátoku před nebezpečnými vnějšími živly, odmítá království opustit. Takový člověk se stává v prvním stupni tzv. Naplaveninou a postupně se zařazuje do zdejší společnosti, aby se během několika málo týdnů stal váženým Dulíkovcem.
Zapovězená místa
V Království Dulíkov se kromě malebných a čarokrásných míst nacházejí i místa, kam se odváží jen ti nejotrlejší. Na nejsevernějším výběžku království se rozkládá Královská Přírodní Rezervace Čendulkov (KPRČ), již dělí od zbytku země mohutná, bedlivě střežená, brána. A není divu! Žije v ní roztodivná havěť všech velikostí i tvarů. Legendy vypráví o maličkých ptáčcích se dvěma hlavami, mohutných fénixích s duhovým peřím, růžových hadech i šupinatých dracích či šavlozubých kočkách. V rezervaci žije jeden jediný rod ostřílených Hochů, který se zároveň stará i o chod Nemocnice U tří Nití Pro Beznadějné Případy, kam Dulíkovci vozí své nemocné šicí stroje, když už nikdo jiný pomoci nedokáže. Zlé jazyky (z Vesnice prořízlých hub, jak jinak) tvrdí, že tam Hoši používají nekalé magické praktiky hraničící s nekromancií.
Nedaleko nechvalně známé Nemocnice nalézat se ráčí Mravenčí Trestanecká Kolonie, kam jsou deportování váleční zajatci, kteří upadli do spárů Královského loďstva během námořních šarvátek s Mravenčí Lidově Demokratickou Republikou. V areálu Kolonie se nachází vchod do Látkových dolů, kde trestanci dnem i nocí těží surovou látkovinu. Ta je následně transportována do Smolíkova k dalšímu zpracování. Nechmuřte se však nad tvrdým údělem místních pracovníků, nejsou to žádná neviňátka. Jsou-li ponecháni bez dozoru, páchají rozsáhlou podvratnou činnost (pokusy o jejich zapojení do výstavby letiště Ant Air jsou toho zářným příkladem).
Královské monumenty a významná místa
Jižně od Nemocnice U tří Nití Pro Beznadějné Případy se rozkládají Špulkové hory, kam si Dulíkovci s oblibou chodí nasbírat špulky do svých šicích strojů. Naleziště jsou tam vskutku bohatá. Stačí vyrazit s lopatičkou a košíčkem a domů se nikdy nevrátíte s prázdnou. Špulky se musí náležitě očistit a usušit, než jsou připraveny ke zpracování. V lůně Špulkových hor leží Údolí Krejčovských Metrů – oblíbené rekreační místo obyvatel království a oblast, kde se vyskytují divoké krejčovské metry. V horách navíc pramení Pramínek Poznání. Cestou krajinou nabývá na síle a kousek od dulíkovského Hřbitova se do něj vlévá Stružka Kreativity, pramenící u kořenů Vrchu Šílenců. Jako Řeka Fantazie se následně vlévá do Zátoky Krejčovských pannen kousek od doků.
Dulíkovský Hřbitov je místem posledního odpočinku šicích strojů a jejich věrných dulíkovských druhů. Toto pietní místo je v laskavé péči sester Řádu Jehly Svaté. Každá mohyla má speciálně upravené místo pro nebožtíky tak, aby spolu mohli spokojeně putovat na onen svět a pokračovat v rozešité práci i na věčnosti. Výjimky tvoří rozvedené páry, které jsou pohřbívány separátně – zvláště, když během života započaly svazky s jinými láskami.
Na dohled od Hřbitova se nachází Královská Košta starající se o doručování královských zásilek i psaní řadových Dulíkovců. Co by kamenem dohodil od koštovních schránek, ční se opaleskující Les Jehel, místo těžby surových jehel později upravovaných pro ruční či strojové šití.
Kapitolou samou pro sebe je Vrch Šílenců. Hrozivé místo, kterému se vyhýbají i ostřílení Hoši z Čendulkova (tedy, ti tam nechodí spíše proto, že tam žijí poněkud výstřední bytosti, na které nemají nervy). Hned na úpatí Vrchu najdete Umělcovu Sluj. Tam dlí vrchní královská malířka a dokumentaristka života na královském dvoře. O chlup výše, na Náhorní Plošině Bosorek, sídlí dulíkovské čarodějky. Lidé k nim chodí pro rady a porady a mohou si zde pořídit Nápoj Kreativity, Elixír Šicího Štěstí či Tresť Krejčovské Inspirace. Na samotném vrcholu se do výšin vypíná Kronikářova Citadela, bašta místního nechvalně známého pisálka a příznivce adrenalinových sportů, který neváhá pokoušet vrchnost svými nejapnými texty.
Jih království
Směrem k jihu se rozkládají husté lesy, úrodná údolí, vesnice a vesničky. Vprostřed léta se sjíždí Dulíkovci na Políčko Náprstků, kde společně sklízí zralé plody náprstkovníků, mohutných rostlin prapodivných tvarů a velikostí. Během náprstkových žní se konají v Remízku Dvojjehel, jenž se rozkládá v cípu Políčka Náprstků, Letní Dulíkovské Slavnosti vrcholící oslavou narozenin členů královské rodiny.
O nějaký ten kilometr dál vrhá na zbloudilé poutníky uklidňující stín Špendlíkový háj. Dojde-li poutník ještě více na jih, narazí na Růžovou Rezervaci, kam se utíkají Dulíkovci, kteří přiznali lásku k této zapovězené barvě. Ještě donedávna vrchnost Rezervaci okázale přehlížela a dovolovala jejím obyvatelům existenci v království ovšem pod podmínkou, že si svou úchylku budou pěstovat mimo královský dvůr. Poté, co však byla Její Královská Výsost přistižena členy Růžové Komunity s láskou k Bavlnkám a Tylu (RKBT), jak pytlačí v Tylovém hájku a Bambulkovém lesoparku, musela přiznat barvu a pod tlakem veřejnosti oficiálně se přiznat svou růžovou orientaci. Od těch dob mohou obyvatelé Rezervace opět volně dýchat a chodit křížem krážem po království oděni do jasných růžových barev.
Zbytek Dulíkovců bydlí v malebných vesničkách rozesetých po celém království. Zatímco největší je beze sporu vesnice Smolíkov na pobřeží, nejhlasitější je pak Vesnice Prořízlých Hub a nejmenší je pak Vesnice Mlčenlivých Poutníků. Mezi vesničkami ční k obloze stromy Lesa Ztracených Nápadů, kam se vydávají smělí Dulíkovci na lov knoflíkových netopýrů, kteří obývají tamní jeskyně.
Sousedi
Nyní směřujme svůj pohled přes Moře nápadů a pojďme se seznámit se sousedními státy. Naneštěstí s většinou z nich je Krákovství Dulíkov ve sporu, neřkuli ve válce. Například neblaze proslulý Bezobratlov je nežádoucí destinace číslo jedna a už jen mluvit o ní je v království přísně zakázáno pod trestem vyhoštění. Válečný stav panuje též s Plavkovým pobřežím, zatímco s některými kraji Spolkové Republiky Nepovedených projektů probíhají mírová jednání. Posledním sousedem je pak neutrální krajina Ven, kam jsou vyhošťováni Dulíkovci, kteří upadli v nemilost a které nechtějí žrát ani draci v KPRČi.
Život v království je pestrý, plný zvratů a dramat, které by z fleku mohly strčit do kapsy kdejakou jihoamerickou telenovelu. Je to prostě unikát a každý si o něm rád nechá zdát.